Ivan Mackerle byl český záhadolog, kryptozoolog, dobrodruh, cestovatel a spisovatel. Se svými kamarády a později i se svým synem podnikl na vlastní náklady několik výprav za záhadami do celého světa – např. do Mongolska, Austrálie, Jižní Ameriky, na Sibiř atd. Stal se známým zejména svým pátráním po mytickém mongolském písečném červu známém jako Olgoj Chorchoj. Byl synem automobilového konstruktéra Julia Mackerleho a synovcem architekta Jaroslava Mackerleho.
Narodil se 12.3. 1942 v Plzni a zemřel 3.1. 2013 v Praze. Jeho otec Ing. Julius Mackerle, byl významný automobilový konstruktér a proto Ivan v dětství měnil bydliště tak, jak jeho otec měnil zaměstnavatele. Ve třech letech se přestěhovali do Prahy, v pěti do Kopřivnice na Moravě a v šestnácti zpět do Prahy, kde žije až dodnes. V dětství ho odchovaly dobrodružné knihy Jaroslava Foglara a časopisy Vpřed a Junák, které si však musel půjčovat tajně. Tehdejší komunistický režim je totiž zakazoval. Přesto po vzoru Rychlých šípů založil s kamarády klub Svorná šestka a hledali klukovská dobrodružství.
Později ho začala zajímat zoologie a elektronika ale vystudoval Fakultu strojního inženýrství ČVUT v Praze, specializaci automobily. Ve dvaceti letech se oženil s Ivonou Paličkovou a narodil se jim syn Danny. Po skončení školy pracoval jako konstruktér a pak jako řídící pracovník Generálního ředitelství automobilů. Ve svém volném čase se věnoval amatérskému filmu, natáčel hrané dobrodružné filmy zpočátku na 8mm, později na 16mm formát. Hlavně se však vášnivě zabýval záhadnými a neobjasněnými jevy odmítanými oficiální vědou. Zpočátku je jen studoval a archivoval o nich různé údaje, později tyto záhady začal sám luštit. Se svým tehdejším kolegou Michalem Brumlíkem si ověřovali zprávy o podivných úkazech, strašidelných jevech na hradech a zámcích i o tehdy pečlivě utajovaných případech poltergeistů. Veřejnosti se stal známý svými přednáškami a audiovizuálními pořady z cyklu Krásné záhady naší planety, se kterými společně s Brumlíkem projezdili v letech 1980 až 1990 celou republiku a probouzeli tak zájem veřejnosti o oblast dosud nevyřešených záhad. Po převratu v roce 1989 s nástupem svobody začal organizovat expedice do nejrůznějších končin světa, kde se se svými kolegy pokoušeli mnohé záhady vyluštit. Oblast jeho zájmu byla široká, od kryptozoologie přes archeoastronautiku, historické záhady až po parapsychologii a okultizmus. O svých expedicích natočil dokumentární filmy. V letech 1998 až 2000 pracoval v televizi Prima jako odborný poradce seriálu Záhady a mystéria. Byl předsedou redakční rady záhadologického časopisu Fantastická fakta (1998 – 2002). Jeho spolupráce s investigativním reportérem Stanislavem Motlem ho přivedla jak k posluchačům rozhlasových stanic, tak k divákům na obrazovky české televize, kde společně odhalovali nejrůznější tajemství domácích i světových záhad.
Ivan Mackerle pracoval jako nezávislý badatel a publicista na volné noze v oblasti záhad a paranormálních jevů. O svých výzkumech napsal několik knih a psal také pro mnoho nejrůznějších českých časopisů. Některé své články publikoval i v prestižním americkém časopise, věnovaném záhadám Fate a v podobném anglickém časopise Fortean Times. Byl dokonce osloven reportéry z amerického kanálu Hisory Chanell, pro který natočil reportáž z jeho posledních cest za světovými záhadami. Kromě záhad byly jeho velkým koníčkem terénní automobily, především “vodník” -obojživelný Volkswagen 166 – KdF z 2. světové války, který také se svým synem plně využíval a pravidelně se zúčastňoval setkání příznivců těchto vojenských vozidel.